Norská lesní kočka

HistorieCharakteristikaStandard
Norské lesní kočky se hodí jak pro chov venku, tak i pro chov v bytě. Pokud mají k dispozici stabilní kočičí strom nebo škrabadlo, rozmanité hračky, hodně lásky a pozornost lidí, místo na hraní, aspoň jednoho kočičího kamaráda a vyváženou stravu, nestojí jejich blahu nic v cestě. Norské lesní kočky jsou velmi společenští tvorové. Milují kontakt s jinými kočkami a vyznačují se výrazným sociálním chováním. Samota jim nevyhovuje. V žádném případě se nedoporučuje chovat doma jen jednu norskou lesní kočku, pokud člověk chodí do práce a je celý den mimo domov. Kočičí kamarád (nebo kamarádi) pomůže lépe snášet hodiny osamění. Mazlení, vzájemná péče o srst, hraní, škádlení a společné olizování uší… dvě norky se vždycky dokážou zabavit. Ale i když žije v domácnosti několik zvířat, musí jejich majitel počítat s tím, že se ho jeho norky zmocní, jakmile přijde domů. Kontakt s lidmi je totiž dalším důležitým aspektem chovu norských lesních koček. Tyto kočky milují společnost svých lidí a považují se za plnohodnotné členy rodiny. Chtějí se účastnit všeho dění a v žádném případě bychom je neměli vylučovat ze svého běžného denního programu. Norské lesní kočky jsou tvorové, kteří si zaslouží velkou lásku a pozornost. Jsou velice přítulní, což ovšem neznamená, že by svou vztahovou osobu sledovaly na každém kroku nebo jí ustavičně jen seděly na klíně. Přes svou mimořádnou přítulnost k lidem si norky zachovaly svou nezávislost a roztomilou svéhlavost. Nijak je nepotěší, když je chce někdo proti jejich vůli brát do náručí nebo držet násilím na klíně. Pokud si norská lesní kočka přide sama od sebe pro pohlazení, je to v pořádku, pokud naopak touží po odstupu, měli bychom to také respektovat. Norské lesní kočky se zajímají o vše, co se děje kolem nich. Jejich pozornost přitahují i jiná domácí zvířata nebo děti. K cizím tvorům někdy zpočátku přistupují se značnou dávkou nedůvěry, ale to se velmi brzy změní. Norsk Skaukatt několikrát denně popadne příslovečná "bláznivá pětiminutovka“ pří níž tyto až osmikilogramové kočky (hlavně kocouři) dělají všechno pro to, aby zpochybnily výraz "sametové tlapky“. To pak běhají s pěkným rámusem nahoru a dolů po schodech, s ohlušujícím dupáním uhánějí po parketách nebo testují stabilitu kočičího stromu. Po několika minutách šílenství pomine a už se na nás zase upírají vesele se lesknoucí kočičí oči. A když mají obzvlášť dobrou náladu ještě nám jemným hláskem zazpívají. Možná jim právě tato neobvyklá vlastnost kdysi vynesla název "vílí kočky“.
kocka v lete El Ninjo - jednou v letní a podruhé v zimní srsti kocka v zime
Horko je velmi nepříjemné téma: Norky sice během výměny srsti ztrácejí spoustu hřejivých chlupů a až kilogram tělesné váhy, ale přesto je dusné horko a louhodobá vedra dokážou pořádně potrápit. Pokud teploty vyšplhají přes 30°C, cítí se většina norek velmi špatně. To si pak vyhledají nejchladnější místo v domě a tam většinu dne prospí. Večer jsou samozřejmě odpočinuté a připravené ventilovat nashromážděnou energii.

Literatura

Naše kočky:2006/7, 2008/2 Planeta zvířat: 2004/12, 2008/4